Krátké vánoční ladění

Vánoce všude, kam se podíváš, jen ne u nás doma.
Vánoční výzdoba nepřipadá v úvahu, páč by nakonec skončila v rukou malého ničitele, co se mnou sdílí tento byt. V lepším případě by ji jen rozbil, v tom horším i požil. Adventní věnec, to je ta samá kapitola, horší o možnost uhoření věnce, syna a možná i celého domu.  A tak poprvé, od dob, co jsem odešla od rodičů (a že už je to let :)), sedím v obýváku, v čase adventu a nic okolo tomuto času nenasvědčuje. Máme tady standardní bordel, jako vždycky, který samozřejmě před spaním uklidím, jako vždycky.
Rozhlížím se kolem sebe a hledám ty letošní Vánoce. Kde jsou? Kam se ukryly? A nakonec mi dojde to staré známé klišé, že Vánoce jsou v nás. A náhodou je uvnitř fakt cítím. A když si k tomu ještě oloupu mandarinku, její vůni mám totiž tak nějak s Vánoci spojenou, tak jsou to šťastné a veselé i když je teprve první týden v prosinci. K tomu to vědomí Andrejka, jak si spokojeně chrupká ve své postýlce, mě vnitřně zahřeje. Víc, než celý adventní věnec, nebo jiné zdobení.
A zítra zajdu s malým na šišky. Třeba se u nás ty Vánoce alespoň rozvoní, když už nic jiného. A navíc šišky by mohly být dobrá zábava pro Andreje. Potom, jak se osvědčily kaštany, na hraní, házení do dáli, pohazování jen tak na místě, vození v náklaďáku, překládání z jednoho náklaďáku do druhého, strkání do všech otvorů, kam se vešly, strkání do otvorů, kam bych nikdy nevěřila, že se vejdou a strkání do otvorů, ze kterých je už nikdy nikdo nevytáhne, myslím, že šišky by se mohly setkat s podobným úspěchem. A tím naše letošní vánoční výzdoba končí.
Mám Vánoce moc ráda a vím, že teď je budu mít ještě radši, až uvidím v očích malého vysírky to čekání na Ježíška a tu radost, až přijde. Ale na to je ještě příliš malý. Vloni ani netušil, že dostal nějaké dárky, letos si už s dárky poradí, ale zas nebude tušit, že je přinesl Ježíšek. Všechno má svůj čas a místo. Jenom ne Vánoce letos u nás doma. Jejich čas ani nenadejde. Za týden se odstěhujeme do hor a tam oslavíme i Vánoce i příchod Nového roku.  A do té doby budeme chodit po městě a nasávat tu vánoční atmosféru všude okolo, když už ji letos doma nemáme.

Autor: Jana Dukić

jsem žena, dcera, matka, partnerka, kamarádka, podnikatelka, exmanželka... chodím s otevřenýma očima, nesedím si na uších, dívám se, poslouchám, mluvím, píšu a miluju :) jmenuju se Jana a tohle je způsob mojí relaxace srdečně Tě tady vítám a přeju fajn počtení 😉

1 komentář u „Krátké vánoční ladění

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *